Přírodu není „fajn mít“, nutně ji potřebujeme

„Příroda je systém, na němž závisí náš život, a rychle nám dochází čas,“ říká profesor Johan Rockström, odborník na globální udržitelnost z Institutu pro výzkum klimatického dopadu v německém Potsdamu. „Šanci udržet stabilní planetu pro lidskou budoucnost máme, jen pokud se budeme věnovat i ekosystémům i klimatu.“

Začalo šesté masové vymírání

Mnoho vědců je přesvědčeno, že v našem světě začalo šesté masové vymírání, které tentokrát způsobil druh Homo sapiens. Jiné nedávné analýzy ukázaly, že lidstvo od počátku civilizace zničilo 83% všech savců a polovinu rostlin, a i kdyby ničení teď skončilo, trvalo by 5-7 milionů let, než by se přírodní svět vzpamatoval.  

Ničení přírody je stejně nebezpečné jako změna klimatu

Podle profesora Boba Watsona, jednoho z nejvýznamnějších světových environmentálních vědců, který je v současné době předsedou mezivládního panelu zabývajícího se biodiversitou jsou volně žijící živočichové a ekosystémy nutně potřeba pro lidský život. „Příroda přispívá k lidskému blahu kulturně a duchovně, i tím, že vytváří potravu, čistou vodu a energii a reguluje pozemské klima, znečištění, opylení a záplavy,“ řekl. „Zpráva panelu Living Planet jasně ukazuje, že lidské činnosti ničí přírodu nepřijatelným tempem a tím ohrožují blaho současných i budoucích generací.“

Mizení druhů je důsledkem lidské spotřeby

Příroda mizí hlavně proto, aby udělala místo hospodářským zvířatům, a 300 druhů savců vymírá proto, že je lidé loví na jídlo. Dalšími důvody jsou chemické znečištění a obchod (např. obojživelníci vymírají na houbové onemocnění, které k nim bylo pravděpodobně zavlečeno při obchodu s mazlíčky.) Nejvíce poškozená je jižní a střední Amerika, kde v důsledku kácení pralesů poklesly populace obratlovců o 89%. Pralesy se kácí proto, aby se na jejich místě pěstovala sója, která se vyváží do bohatších zemí na krmení prasat a kuřat.

Klíčové je omezit spotřebu masa

Nejvíce poškozená jsou jezera a řeky, v nichž populace volně žijících živočichů klesly o 83%, převážně kvůli hladovému zemědělství a velkým přehradám. „I tady je přímá spojnice mezi potravním systémem a vyčerpáním přírody,“ říká Mike Barrett, výkonný ředitel pro vědy a ochranu ve Světovém fondu na ochranu přírody. K zvrácení ztrát je podle něj klíčové jíst méně masa. Tanya Steele, ze Světového fondu na ochranu přírody říká: „Jsme první generace, která ví, že ničíme svou planetu, a poslední, která s tím může něco udělat.“

Zdroj: https://www.theguardian.com/environment/2018/oct/30/humanity-wiped-out-animals-since-1970-major-report-finds