Křesťanský život – a život vůbec – je založen na společenství, na sdílení a vzájemné podpoře. Také k uskutečňování ekologického obrácení je potřeba společenství – malé skupinky lidí, kteří se pravidelně setkávají, společně se modlí, prohlubují svůj vztah k Bohu Stvořiteli a na cestě ekologického obrácení se vzájemně podporují. Společně mohou také připravovat programy pro širší okruh příležitostných zájemců ve své farnosti či jinde a naléhavé poselství encykliky předávat dalším lidem. Pokud se odhodláte takové společenství svolat:

• nejprve se dohodněte s duchovním správcem své farnosti a požádejte ho o organizační a modlitební podporu (ohlášky, přímluvy)
• dohodněte se, kdo bude setkání moderovat – trvale nebo pro každý jednotlivý případ
• i když vám leží na srdci mnoho starostí a palčivých problémů, nezapomeňte začít a skončit modlitbou
• sdílejte své básně, modlitby, obavy a naděje a vše zarámujte společným čtením encykliky Laudato si‘, která vám pomůže udržet celkový pohled
• poznejte členy sekulárních environmentálních skupin, aby vám mohli předat své zkušenosti, a doprovázejte jejich činnost modlitbou

Návrh na strukturu setkání najdete zde. Zvěte lidi osobně a o tematických prezentacích dávejte vědět dalším prostřednictvím farních ohlášek. Nakolik je to možné, využívejte také sekulární média a diecézní zpravodajství. Děkujeme vám.

Dar účasti na stvoření vyrůstá ze sdílené inspirace, z vzájemné výměny a ze společného cíle, v němž se společenství rozzáří možnostmi a dá příležitost vzniknout něčemu novému a nečekanému. Navzájem si můžeme pomáhat pozvedat se a otevírat se pro obdarování moudrostí a odvahou, takže se jako společenství stáváme dokonalejšími a krásnějšími, než bychom byli v součtu každý zvlášť.

Zvláštním způsobem se společenství lidí vytváří kolem jídla, které je po životě tím nejzákladnějším z Božích darů. Potrava vzniká ze souhry a součinnosti lidí a přírody, je vskutku výživný zázrak. Pro rozvíjení společenství se stvořeným světem je klíčová účast na vzniku a spotřebě potravy, která je v souladu s lidmi i s krajinou. Zatímco velkovýroba živočišná i rostlinná a nákup jejích produktů odcizuje lidi krajině a krajinu i lidi vyčerpává, v způsobu nakládání s krajinou zvaném komunitou podporované zemědělství (KPZ) se spotřebitelé mohou zavázat k odběru úrody určitého pěstitele. Tak se mohou podílet na plodech i rizicích obdělávání půdy a ze souhry a součinnosti pěstitelů a spotřebitelů vzniká silnější místní společenství a předivo nových vztahů. Evropské zemědělství podle nových studií je schopno uživit obyvatelstvo i bez intenzivní produkce s používáním pesticidů, umělých hnojiv a dalších krajině nepříznivých látek. A je úkolem spotřebitelů, aby k tomu dávali podněty způsobem, jakým nakupují a žijí.